Za tú našu slovenčinu: Čechy či Česko?

Milan S. Ďurica
12.01.2015 3 431 archív

Po dobrom storočí nežnej čechizácie slovenského jazyka si už mnoho Slovákov a Sloveniek ani neuvedomuje správnosť pomenovaní Čechy a Česko, ktorých používanie sa častokrát protiví pravidlám slovenského, ba i českého jazyka.

Keď som začal na Slovensku uverejňovať niektoré svoje práce, pravidelne mi dámy od jazykovej úpravy odmietali názov moravsko-slovenského mesta Olomúc a chceli to opravovať na Olomouc.

Hraničný stĺp Československej republiky.

Až keď som to absolútne neprijímal a predložil svojmu vydavateľstvu dôkladnú a bohato dokumentovanú štúdiu, z ktorej jasne vyplýva, že od dlhých storočí sa mesto nazývalo Olomúc, a iba v novších časoch Praha nanútila moravským Slovákom svoje, im cudzie pomenovanie, tak prestali mi to „opravovať“.

Celkom podobne je to aj s pomenovaním  „Čechy“, ktoré po dobrom storočí nežnej čechizácie slovenského jazyka už si mnoho Slovákov a Sloveniek ani neuvedomuje, že sa to protiví nielen duchu, ale aj pravidlám slovenského, ba i českého jazyka. Veď názvy štátov pravidelne voríme príponou  -sko, -cko. Hovoríme: Slovensko, Poľsko, Rusko...  Aj počas spoločného štátu s Čechmi bolo to Československo a Česko-Slovensko. Napriek tomu, aj pomerne nový Krátky slovník slovenského jazyka (Bratislava 1997) uvádza: „Čech, Česko, Čechy; český národ, český jazyk, český štát“. Teda zaznamenáva ako správne aj „Čechy“.

Málo sme si všimli, že už v januári roku 1998  český odborný časopis uverejnil Stanovisko geografů, jazykovědců, historiků a pracovníků dalších vědních oboru k otázce oficiálního jednoslovného geografického názvu pro Českou republiku. V tomto dokumente českí vedeckí pracovníci dokazujú, že jedine správnym pomenovaním ich štátu je ČESKO, ako je to historicky písomne dokumentované od roku 1777.  Jednoznačne odmietajú výraz  „Čechy“: „Ten je zcela chybný z několika vážných důvodů:

1. z historického, zeměpisného ani jazyového hlediska neodpovídá  pojmu Česká republika;

2. je projevem hrubé netaktnosti vůči  obyvatelům Moravy a Slezska;

3. projevuje se jím velká neznalost dějin vlastního národa a státu a narušené vědomí historické kontinuity;

4. neoznačuje samostatný subjekt  mezinárodního práva (v tom spočívá absurdita, věcná nepřesnost a právní nezávaznost spojení jako „Polsko, Čechy a Maďarsko vstupují do NATO“);

5. zpochybňuje celistvost našeho státu (území Čech, angl. a lat. Bohemia se nekryje s celým územím České republiky);

6. porušuje názvoslovné normy OSN (citované níže), což může vést k velmi nežádoucím státněpolitickým důsledkům. Jméno Čechy označuje prostě jen „Čechy“, historické území a zemi, geografickou jednotku s tisícletými hranicemi, tvořící však pouze část území České republiky neboli Česka. To platí obdobně o jménech Morava a Slezsko. Stát, který vedle svého plného oficiálního pojmenování nemá k dispozici i jeho jednoslovnou variantu, se jeví jako něco výlučně oficiálního, umělého, postrádajícího svou samozřejmost, intimitu a obecně cítěnou soudržnost.“ (Slovanský přehled, Praha, č. 1/1998, s. 80)

Malo by nám to stačiť, aby sme aj zo slovenského nielen literárneho, ale aj hovorového jazyka vylúčili názov „Čechy“ a označovali štát našich susedov správnym výrazom Česko.

--------------------------------------------------------------------------

TIP: Jedna z najkrajších šiltoviek so štátnym znakom Slovenskej republiky. Šiltovku si môžete objednať na stránke www.vlastenec.sk, alebo na čísle 0908 800 782.

Pridaj komentár